Knorův statek čp.15
Knorův statek je podle zákona č. 22/158 kulturní památkou.
První historickou zmínku o statku je možné sledovat od roku 1654 v Berní rule, kdy je uveden jako majitel Duchoslav Petružel. Statek je však zřejmě daleko starší a je i dost pravděpodobné, že je totožný s „dvorem se dvěma poplužími“ uvedeném ve Strahovském urbáři z roku 1410. Po Petruželovi vlastnil statek Jiřík Svoboda (1673), Tomáš Maxa (1681) a Jan Svatoš (1720). Vdova po něm se provdala v roce 1742 za Jana Knora z Dolan a jejich potomci zde žili nepřetržitě 175 let. Právě tato rodina vtiskla statku dnešní barokní podobu z 2. pol. 18. stol. a podle této rodiny se také statku nejčastěji nazývá Knorův. Poslední majitel Václav Prušák koupil stavení od Knorů roku 1917. Jejich rodině patřil do roku 1963 kdy byl zabrán MNV Dolní Chabry. Statek v roce 1974 převzalo Muzeum hl. města Prahy, později byl opraven a sloužil jako depozitář muzea. V roce 2003 byl statek navrácen potomkům rodiny Prušáků - Ondřeji Němcovi. celý objekt je postupně opravován. v prostorách objektu je otevřena kavárna Pod pavlačí a tak je zpřístupněn veřejnosti. Celý komplex velké zemědělské usedlosti sestává ze tří staveb, obytného stavení, špýcharu a stodoly. Obytnou patrovou budovu i špýchar zdobí vykrajované štíty a z pískovce tesané bohatě profilované zábradlí. Objekt má charakteristickou dispozici tzv. středočeského typu statku, kde je obytná budova a špýchar v průčelí propojen hlavní vjezdovou branou. Tato vstupní brána s nástavcem bývala zdobena plastikami, ale bohužel na zač. 40. let 20. stol. došlo k úpravám vjezdu a tak i k částečnému znehodnocení brány.  ------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Stejskalův statek čp.11 Dnešní ÚMČ - Dolní Chabry - Chaberský dvůr Bývalá zemědělská usedlost, nazývaná podle posledních majitelů „Stejskalův statek“, byla jednou z největších a nejbohatších usedlostí v Horních Chabrech. Svou klasicistní podobu získala po roce 1820 za majitele Václava Napravila. Součástí objektu se dochovala dvoupodlažní hodnotná sýpka s dřevěnými trámy, (dnešní KC s knihovnou). V bývalých stájích a chlévech jsou dodnes zachovány hodnotné klenuté interiéry.
Záchranný archeologický průzkum prováděný roku 2007 odhalil zaniklé konstrukce objektu z 15. stol..Objeven byl rovněž pravěký výrobní areál - železářská pec. Prvním doloženým vlastníkem byl podle gruntovních knih z roku 1654 Tomáš Vlk. Koncem 17. stol. objekt vyhořel. Roku 1713 již opravenou usedlost vlastnil František Zebro a v dalších letech zde žil rod Dolejších. Zadlužený statek koupil roku 1820 Václav Napravil, úředník z panství Libeňkého, jeho syn v obci 22 let starostoval. Poslední soukromí majitel Antonín Stejskal z Chodouně zakoupil usedlost roku 1886 a před usedlostí na náměstí nechal vystavět v roce 1902 malou zvoničku. V 50. letech 20.stol. rodině byl statek znárodněn a zabrán pro účely JZD. Po roce 1989 byl již zdevastovaný objekt navrácen majitelům. Ti jej roku 2004 prodali obci za 3 mil. Kč k plánované rekonstrukci na multifunkční centrum. K rekonstrukci došlo v letech 2006 – 2008 za působení starostky Jaroslavy Plevové. Rekonstrukci prováděla firma VW Wachal a.s.. Architektem rekonstrukce byl Ing. arch. Karel Veselý f. AMA invest. Rekonstrukce byla spolufinancována z prostředků EU (33 104 619,- Kč), celkové náklady činily 66 209 238,- Kč. Dnes v bývalé usedlosti sídlí ÚMČ – Dolní Chabry, kulturní centrum s knihovnou, mateřská škola, a ordinace lékařů. Je skvělé, že se podařilo starou usedlost zachránit s účelovým využitím pro širokou veřejnost. Jak bývalý Stejskalův statek, tak stará kaplička stojící před ním utváří příjemnou atmosféru náměstí s nádechem starých dob.  --------------------------------------------------------------------------------------------
Zvonička na Hrušovanském náměstí V bývalých Horních Chabrech na náměstí, kde stával velký dřevěný kříž, nechali manželé Stejskalovi roku 1902 postavit zvoničku. Zkrášlili nejen obec a její náměstí ale i místo před svým domovem - statkem čp. 11, dnešním Chaberským dvorem. Její zasvěcení Panně Marii dodnes připomíná plastický nápis zhotovený ve štuku:
„Pros za nás o Maria 1902“. Klinkáním zvonku se pravidelně 3x denně oznamoval čas ráno v 7 hodin, v poledne, a večer klekání. Vyzvánělo se také při úmrtích, na poplach při požárech či jiném ohrožení. Ve druhé světové válce zvon odvezli Němci na zbrojní výrobu. Po válce se slavnostně pověsil zvon nový. Bohužel ani ten dlouho nevydržel před nenechavci a majitelé časem nechali zhotovit jen plechový, který na svém místě visí dodnes. V 50. letech měla být drobná eklektická stavba dokonce srovnána se zemí. Naštěstí byla v mapách vedena jako orientační bod. Tak Stejskalova zvonička přečkala až dodnes a stále připomíná příjemnou atmosféru starých dobrých časů v Dolních Chabrech.  .jpg) -------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Socha svatého Václava Před bytovým komplexem naproti základní škole ve Spořické ulici se dnes socha patrona země české trochu ztrácí, ale pozorný divák jistě ocení barokně klasicistní pískovcovou plastiku. Na soklu je vyryt dvojjazyčný německo-český nápis: „Na památku od jeho věrného ctitele. Léta Páně 1822“. Písmo dnes smyté časem nám objasňuje jen starý zápis v kronice Karla Dvořáka, kde se dočteme o rodině pana Václava Napravila. Ten roku 1822 koupil na Horním náměstí v Chabrech statek čp. 11 (dnešní Chaberský dvůr). Pan Václav Napravil si v zahradě své usedlosti hned v prvním roce po nastěhování prožil těžké chvíle, když mu jeho syn spadnul do zahradního bazénku a málem zde utonul. Než se podařilo přivolanému lékaři chlapce vzkřísit, modlil se nešťastný Napravil horlivě ke svému patronu svatému Václavovi. Po oživení dítěte nechal vděčný otec vytesat světcovu sochu na rohu svého pozemku. Socha sv. Václav dodnes shlíží na křižovatky cest a jakoby dohlížela na bezpečí malých dětí u silnice před školou.  .jpg) -------------------------------------------------------------------------------------------------------------  Fantova poutní kaple Kapličku, která kdysi stávala na východním okraji Horních Chaber, na křižovatce silnice státní a do Ďáblic dnes již nenajdete. V roce 1967 musela ustoupit rozšíření hlavní silnice Rudé armády-dnešní Ústecké ulice. Na Horním náměstí v Chabrech v usedlosti čp. 5, žila asi od roku 1654 rodina Homolů. Roku 1743 se do rodiny přiženil Pavel Fanta z Vodolky. Potomek Pavla Fanty, Tomáš měl 9 dětí. Syn Tomáše, Matěj tento statek roku 1800 převzal a po 19 letech nechal na svém pozemku postavit kapličku s vyobrazením Panny Marie. Na základní pískovcový kámen vzadu kaple nechal vyrýt nápis, „Kaple tato vystavěna ku cti a chvále Boží od Matesa a Roziny Fanty L.P. 1819“. Kaplička pak dlouhá léta byla středem pozornosti kolem jdoucích. Ti se u ní na své cestě pokřižovali nebo s úctou poklekli a pomodlili se. Za války se u kapličky dokonce hlídkovalo. Nový režim k sakrálním stavbám však úctu neměl, a roku 1967 došlo k jejímu odstranění při rozšíření hlavní silnice. O kapličce jsme se dočetli ve staré kronice Karla Dvořáka, podařilo se nám nalézt pár starých fotografií. K velké radosti nás všech roku 2010 byl objeven základní kámen ve sklepení jedné staré usedlosti. Nepoškozený nápis na pískovcovém kameni doložil jeho autentičnost. A tak kromě starých fotek se dochoval alespoň kousíček Fantovy kaple – základní kámen. Fantova rodina žila v usedlosti do roku 1904 tedy 161 let. Rodinnou hrobku Homolů i Fantů nalezneme na starém hřbitově u kostela. V usedlosti čp. 5 dodnes můžeme vidět iniciály T.F. jak na stodole, a také na jedné ze zdí usedlosti.     
| ||||||||||||||||||
)
)
)
)
)
_1469564419060.jpg'))
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
